Výzva OSH Kolín - Registr dárců kostní dřeně
Okresní sdružení hasišů Kolín navázalo spolupráci s Českým registrem dárců krvetvorncýh buněk v pražském IKEMu. Hasiči našeho sboru se dnes zúčastnili informativní schůzky, která se konala v Ratenicích. Na schůzce bylo cca 15 zúčastněných. Do Ratenic přijeli zaměstnanic IKEMu, které nám odpovídali na otázky. Příkladem otázek bylo:
JAK PROBÍHÁ ODBĚR KRVETVORNÝCH BUNĚK?
Prokáže-li se shoda mezi dárcem a pacientem, transplantační centrum zažádá o odběr krvetvorných buněk a navrhne vhodné termíny odběru. Příprava dárce začíná přibližně 1 měsíc před samotným odběrem. Jedná se o podrobné vyšetření zdravotního stavu dárce: odběr krve pro laboratorní testy, RTG srdce a plic, (v případě odběru kostní dřeně také RTG pánve), EKG, interní vyšetření; případně další doplňující vyšetření.
Součástí procesu přípravy na odběr jsou také nezbytné administrativní úkony, jako je podpis informovaného souhlasu, pojištění, atd.
Rozhodnutí podstoupit odběr krvetvorných buněk má dárce právo kdykoliv změnit. V případě, že by se však rozhodl odstoupit od odběru v době, kdy se již pacient připravuje k transplantaci (chemoterapie, ozařování), může tím ohrozit jeho život. Proto prosíme dárce, aby zodpovědně zvážili své možnosti.
V současnosti se krvetvorné buňky získávají dvěma způsoby:
1. ODBĚR KOSTNÍ DŘENĚ:
Jedná se o operační zákrok zpravidla v celkové anestezii, který trvá asi 1 hodinu. Punkční jehlou se odsaje potřebné množství kostní dřeně (odebírá se maximálně 1500 ml, podle váhy pacienta a dárce). Příprava a samotný odběr vyžaduje 3 dny hospitalizace (příjem na oddělení, konzultace s anesteziologem, samotný odběr, propuštění den po odběru). Pro doplnění ztráty krve je dárci podána autologní jednotka krve, která byla odebrána v době přípravy k odběru kostní dřeně.
Mohou se objevit běžná rizika, která jsou spojena s anestezií a samotným operačním výkonem. Bezprostředně po narkóze může dárce trpět nepříjemnými pocity (mírná zmatenost, žaludeční nevolnost, ztížené polykání). Většina dárců pociťuje několik dní po odběru únavu a určitou bolest v oblasti, kde byly provedeny vpichy. Tyto bolesti jsou velmi podobné bolestem zad po námaze nebo po pádu – bolest postupně odezní. V místě vpichů se může vytvořit hematom, riziko případného zanesení infekce je vzhledem k používání jednorázových sterilních setů minimální. Odebrané množství kostní dřeně nepřesáhne 5-10 % celkového objemu – všechny ztráty způsobené odběrem si zdravý organismus v krátké době nahradí přirozenou regenerací. Další komplikace jsou vzácné.
2. ODBĚR KRVETVORNÝCH BUNĚK NA SEPARÁTORU:
Tento odběr se provádí ambulantně na aferetickém oddělení odběrového centra pomocí přístroje – separátoru. Samotnému odběru předchází stimulace tvorby krvetvorných buněk. Po 4 večery před odběrem dostává dárce formou podkožních injekcí stimulační přípravek, jehož účinkem se krvetvorné buňky vyplaví do krevního oběhu. Dárce je „napojen“ na separátor loketními žílami, ve velmi vzácných případech, kdy nemá dárce vyhovující žíly, je použit centrální žilní katétr. Celá procedura trvá přibližně 4 hodiny, dárce při odběru leží, může sledovat TV, spát nebo poslouchat hudbu. Během podávání stimulačního přípravku (NEUPOGEN) před samotným odběrem se mohou u dárce objevit příznaky, které se velmi podobají „chřipce“ – únava, nespavost, bolesti kloubů, zad a svalů. Tyto obtíže jsou krátkodobé a dají se ovlivnit podáváním léků na zmírnění bolesti. V průběhu odběru na separátoru se u některých dárců může vyskytnout přechodný pokles hladiny vápníku v krvi (hypokalcémie), což se projeví nepříjemným brněním v těle a pocitem slabosti – menší změna separačních podmínek tento stav upraví. Tomuto stavu se preventivě předchází podáním rozpustného vápníku těsně před samotným odběrem. Další komplikace jsou vzácné.
Zdravotní stav dárců po obou způsobech odběrů je dlouhodobě sledován, dárci jsou zváni na kontrolní vyšetření krve 1krát ročně po dobu 10ti let po odběru. V průběhu prvního roku po odběru, jsou zváni na pravidelné kontroly každého čtvrt roku.
Separace kmenových buněk z krve i odběr kostní dřeně jsou běžně používanými postupy, s nimiž mají čeští lékaři dlouholeté zkušenosti. Dosud nebyly u žádného z našich dárců zjištěny jakékoliv pozdější nebo dlouhodobé následky odběru.
Dárce má právo na konečné rozhodnutí, který ze dvou způsobů odběru podstoupí.
Zdroj: www. darujzivot.cz
Pro více Informací www. oshkolin.cz nebo www.darujzivot.cz
za SDH Veltruby se zúčastnili:
Radim Liška
Radek Stehlík
Lukáš Melezinek
Veronika Karbanová
